01. 06. 2022 12:50

Výjezd s národním týmem do Stockholmu

Se svými přáteli jsem absolvoval krásný čtyřdenní výlet na fotbalovou baráž do Stockholmu. Rád se s vámi podělím o zážitky z této cesty, na začátek jen pár zastavení v mé fanouškovské historii s národním týmem.

Finále Euro 1996 Anglie: Zde začalo vše velké, co jsem zažil osobně - zážitek z tohoto finále byl velký a smutný zároveň, byli jsme blízko vítězství v celém turnaji…

Euro 2004 Potugalsko: historické Euro s naším hvězdným týmem, prožili jme zde celý turnaj ve skvělé atmosféře, ve fotbalovém národě. Pro mnoho fanoušků to byl prozatím největší fotbalový zážitek, který dosud měli.


MS 2006 Německo: tento turnaj zmiňuji proto, že to bylo jediné mistrovství světa, kam jsme se v poslední době probojovali a zároveň zde bude příští Euro…I zde byla bezva atmosféra, ale skončili jsme ve skupině.

Kvalifikace + ostatní Eura: Mám za sebou i ostatní Eura a desítky kvalifikačních zápasů doma i venku, v bojích o některé turnaje jsme měli účast na všech zápasech! Stručně řečeno, když jsme narazili na Holanďany nebo Skoty, byl z toho vždy neskutečný zážitek.


Tak a teď ten Stockholm!

Letěli jsme z Krakowa, přímou linkou, ubytování jsme měli v hotelu na Gamla Stan – malý ostrov, old town, paráda.

První nová realita – restaurace zavírají brzo (21, 21:30) a nikde se nedá koupit alkohol. Prostě je tam takřka prohibice, alkohol se prodává jen v jedné síti prodejen - státní Systembolaget. Těchto prodejen je málo a mají velmi omezenou otvírací dobu, v neděli je zavřeno úplně.

Druhý den jsme se pobavili v muzeu Abby (opravdu to nebyla nuda – je hodně interaktivní) a Wasa muzeu (vikingská loď). Já osobně nemám muzea rád, ale jak jsem při přípravě na tento výjezd zjistil, tak Stockholm je město na mnoha ostrovech se samými muzei, tak úniku nebylo.

Pak už byly myšlenky jen na fotbal, vždyť šlo o vše! Pár desítek fanoušků se sešlo na náměstí Odeon Plan – to bylo předem domluveno,  na tento sraz jsme osobně agitovali, ještě v noci jsem si nechával v hotelu tisknout zvací letáky, které jsme přes den rozdávali. Nakonec se sešlo jen několik desítek fandů, musíme se ještě naučit těm hromadnějším předzápasovým oslavám fotbalu. Sám jsem jich zažil mnoho, je to fanouškovské maximum - ideální je, když se setkají fanoušci obou mužstev.

Švédský kotel jsme přece jen našli, a to ve velké venkovní restauraci před stadionem – bylo to opravdové peklo! Snad se nejedná o zradu, ale dva z nás jsme nakonec šli na fotbal ve švédských dresech (a Švédové v našich…).

A pak to začalo, boj na život a na smrt ! Fandilo se nepřetržitě, desítky tisíc Švédů v převaze nebyli překvapivě tolik slyšet, naši hráči i bez Patrika Schicka hráli moc dobře, Milan Havel měl na kopačkách vítězný gól, nervy drásající drama trvalo až dokonce. Smutek po zápase byl velký, kdybychom prohráli 0:3, tak by to tak nebolelo…

V pátek jsme se vzpamatovávali z vyřazení, poznávali Stockholm, jeho ikonické stanice metra a vůbec život ve Švédsku, kde se skoro nepije, nekouří a za celou dobu jsme neviděli švédskou korunu – i ve stánku na ulici se platí kartou. Pobyt jsme zakončili stylově v pravé vikingské restauraci.

V Kataru to budou muset zvládnout bez nás…