29. 05. 2019 16:53

Přespávat ve spacáku na tréninkovém hřišti? Pro věrného fanouška reprezentace žádný problém

Pavel Beran je reprezentaci neustále nablízku. Podporuje ji na velkých turnajích i v kvalifikačních utkáních a zápas borců se lvíčkem na prsou vynechá jen výjimečně. Když přišla možnost stát se členem Fanklubu, tak neváhal. „Do Fanklubu jsem vstoupil, abych mohl být členem komunity,“ říká.

Co pro tebe reprezentace znamená a kdy jsi jí začal fandit?
Fotbal jsem hrál odmalička a k tomu patří i fandění. Ale jako takový zlomový okamžik si vybavuji úspěšné tažení reprezentace mistrovstvím světa v Itálii v roce 1990. Od té doby jsem začal repre fandit více.

Jak pravidelně navštěvuješ reprezentační zápasy? Kdy jsi byl naposledy?
Reprezentační zápasy navštěvuji pravidelně, hlavně když se hraje v Praze, nebo Plzni. Není moc zápasů za posledních cca 15 let, které bych s naší partou kamarádů vynechal. Naposledy jsem byl samozřejmě na Brazílii.

Na kterých turnajích jsi reprezentaci podporoval a kde to pro tebe byl největší zážitek?
Do zahraničí jsme poprvé vyrazili v roce 2006 na MS do Německa. Poté na všechny turnaje - 2008 Švýcarsko, 2012 Polsko, 2016 Francie. Vždycky na celou základní skupinu. Kromě Švýcarska, kde jsme neměli lístky a fandili ve fanzónách, jsme vždy podpořili tým přímo na stadionu. Rozhodně největší zážitek a atmosféra byla v Kolíně nad Rýnem v roce 2006 při zápase s Ghanou. Spali jsme 2 dny hned vedle stadionu na tréninkovém hřišti ve spacáku a potkávali hráče a lidi z týmu. Centrum Kolína patřilo Čechům a bylo nás tam možná v tu chvíli víc než v našem českém Kolíně :-) Zápas nám sice nevyšel, ale atmosféra byla top.

Jezdíš na zápasy s kamarády, nebo dalšími členy rodiny?
Jsme čtyři kamarádi a spolu zápasy objíždíme. Vezmeme si dovolenou, sbalíme věci do auta a vyrazíme na fotbal. V pauzách mezi zápasy jezdíme po pořadatelské zemi a poznáváme její památky, kulturu a krajinu. Spojíme tedy vždy sport a cestování. Říkáme tomu expedice. Jezdíme takto již 12 let. Každý rok v červnu vyrážíme na trip po Evropě a navštěvujeme i známé stadiony. V roce 2017 jsme se v Cardiffu dokonce propašovali na stadion tři dny po finále Ligy mistrů Real - Juventus. Než nás vyhodil správce :-D

Co bylo tvou motivací pro vstup do Fanklubu?
Jsme vždycky rádi, když si můžeme popovídat s ostatními fanoušky. Když jsme v Praze, tak zjišťujeme, že repre přijíždí podporovat fanoušci z celé republiky. A je dobré tyto lidi podchytit a ukázat jim, že někomu z fotbalu jim na nich záleží. Sdružit je a k tomu přidat i nějakou výhodu. A to byl můj případ. Být členem komunity.

V čem může podle tebe Fanklub přinést fanouškům nejvíce výhod? Jaké benefity jsi zatím využil ty?
Začíná to nákupem lístků. Je to skoro něco jako permanentka na fotbal. Když chci a můžu jet, tak nabídku, i třebas zlevněnou, využiji. Když nemohu, tak si lístek koupí někdo další a nedopadne to jako to kolikrát bývá u sponzorských lístků... Někdo jich 10 dostane, jedou čtyři opravdoví fanoušci, dva další, protože jsou vstupenky zadarmo a zbytek propadne. Pak také bývá na stadionu spoustu míst volných, přitom by si lístky další lidi rádi koupili. Stejná situace byla vidět i na zápase s Brazílií.

Jak hodnotíš vývoj servisu pro fanoušky na stadionech? Co se v posledních 15 letech nejvíc změnilo? Ať už jde o kvalitu prostředí, doprovodný program, atmosféru, služby fanouškům…
Jde postupně nahoru. Myslím, že by bylo fajn, kdyby se podařilo udržet doprovodný program z okolí stadionu ze zápasu s Brazílií jako takový standard. Každý fanoušek, obzvláště pak ti, kteří dorazí se svými dětmi, ocení, když se můžou vyfotit se známým fotbalistou, nebo osobností. To jsou přesně zážitky a fotky, s nimiž se můžou na mobilu pochlubit druhý den v hospůdce, nebo ve škole. Pro mimopražské pak bývá vždy největší oříšek, kde zaparkovat auto. Na fotbal se zpravidla jezdí fandit v partě. Chlapi skočí do auta, kdo si vytáhne nejkratší sirku, tak řídí a vyrazí se. Pro takové fanoušky je třeba servis vylepšit. Fanouškovský plamen udržují při životě návštěvníci z vesnic a městeček. Čím víc nás bude, tím lépe. Na nový kvalifikační cyklus to navíc vypadá, že cenové hladiny lístků jsou nastaveny rozumně. V minulosti tomu vždy tak nebylo a lístky byly předražené, takže výlet čtyřčlennou rodinu nezruinuje.

Reprezentaci vstup do kvalifikace nevyšel podle představ. Jak vidíš šance na postup našich fotbalistů?
Věřím, vidím to na postup. Mám rád trenéra Jaroslava Šilhavého a ten určitě vymyslí, jak věci udělat tak, abychom na konci slavili postup a abychom si pak mohli zakřičet „Kdo neskáče, není Čech“.

Jak vidíš z pohledu fanouška vývoj reprezentační soupisky? Již nemáme tolik hvězd jako dříve, v čem může být naše síla?
Nemáme teď výrazné individuality, jako byl dříve Poborský, Nedvěd, Šmicer, Rosický atd... Proč jsme je nedokázali vychovat nechám na rozbor někomu jinému. To je asi na velkou analýzu. My musíme vsadit na týmovost, bojovnost a touhu hráčů dostat se přes reprezentaci do velkých evropských klubů. A nechat na hřišti všechno.

Na které domácí kvalifikační zápasy se chystáš?
Teď se určitě chystám na Bulharsko, pak se uvidí.

S Bulharskem jsme se již potkali v roce 2001 a zvítězili jsme 6:0. Byl jsi na tom utkání?
Na utkání jsem byl. Pamatuji si první gól Tomáše Rosického v nároďáku. Už je to spoustu let. Ale atmosféra byla super. Jen víc takových zápasů.

Jak vidíš sestavu pro nadcházející duely? Nominoval bys do repre nějakého nováčka? Který hráč by podle tebe měl určitě nastoupit? 
To nechám asi na panu Šilhavém. Je třeba využít těch s dobrou formou a srdcem na pravém místě. Ne někoho, kdo si chce jen připsat čárku za účast. Jestli bude zdravotně v pořádku, tak bych dal šanci Petru Ševčíkovi ze Slavie. Je prototypem moderního fotbalisty.


Jaké zážitky máš s reprezentací spojené ty? V čem vidíš největší výhody členství ve Fanklubu a na čem bychom naopak ještě měli zapracovat? Pošli nám tvoje postřehy na info@fanklubrepre.cz a buď ještě blíž nároďáku!